Oleksandr Buhayov přišel do České republiky již před 18 lety a před 5 lety se přestěhoval z&nbsp;Prahy do Kladna. „Hledal jsem jistotu práce, která by mě bavila, a zkusil jsem pozici řidiče nákladního vozu u komunálních služeb. Tady vše funguje, jak má, takže bych práci doporučil každému,“ říká otevřeně.Pan Buhayov nemá ve zvyku si stěžovat, ale když přijde řeč na zaměstnání, neskrývá, že je spokojený. „Řídit nákladní vůz je práce jako každá jiná, má své klady i zápory, ale já mám výhodu, že jsem získal práci u místní firmy, která se stará o odpady, a proto nejezdím nikam daleko, do práce to mám blízko a za volant se těším.“ Jeho zaměstnavatelem je společnost AVE Kladno, která se věnuje odpadovému hospodářství a údržbě komunikací, a Oleksandr Buhayov zde působí jako řidič menšího svozového vozu, v&nbsp;zimě pomáhá se sypačem. A protože má strojní průkaz na jeřáb, na pokyn městské policie vyjíždí i s&nbsp;odtahovým vozem – a to jej baví nejvíc.&nbsp;Jak dlouho zde na Kladně pracujete?Přímo na Kladně jsem teprve rok, před tím jsem pracoval čtyři roky na nedaleké pobočce na Fialce. Tam bylo více práce s&nbsp;údržbou silnice nebo zeleně, tady jezdím ještě se závozníkem a udržujeme pořádek kolem popelnic, v&nbsp;zimě pomáhám se sypačem.Kolikrát vyrážíte s&nbsp;odtahovým vozem?Firma AVE smluvně zajišťuje odtahy a uskladnění špatně parkujících vozů. Většina přestupků se zde ve městě řeší blokovou pokutou, ale když auto překáží, tak nás zavolají a vyrážíme.&nbsp;Jak to funguje?Kdykoli zavolají, vyrážím přednostně na místo. A mimo pracovní dobu jsem na telefonu, do práce to mám kousek, takže do požadovaných 30 minut jsem tam, kde je potřeba.Ale co víkendy nebo když jdete s přáteli?Mám výhodu, jsem abstinent. Do hospody zajdu, ale dám si nealko pivo. A když je potřeba, sednu do auta a jede se.Tak si třeba chcete zajít na ryby, na fotbal…?To mě bavilo, když jsem byl mladý. Teď jsem rád, že mám klid (úsměv). Je dobré mít stabilní práci a každé odpoledne i víkendy volné – a když policie potřebuje zajistit odtah, nijak mi to nevadí.To jste člověk na svém místě, jak jste se k&nbsp;této práci dostal?Před lety jsme se s&nbsp;manželkou přistěhovali do Kladna a hledal jsem zaměstnání. Zkoušel jsem i jiné profese, ale po pár měsících jsem toho nechal, někde ve skladu celý den nevidíte slunce, připadal jsem si jak pes uvázaný u boudy. Mám řidičský průkaz na nákladní vůz, jezdíval jsem s&nbsp;jeřábem, tak jsem se rád k&nbsp;této práci vrátil. V&nbsp;zimě, když je potřeba, vyjíždím se sypacím vozem, práce je tu pestrá, a to je dobré. Navíc u AVE nemusím jezdit nikam daleko, můj rajon je Kladno.Doporučil byste takové zaměstnání svému známému?Určitě ano. Řídit nákladní vůz je práce jako každá jiná, má své klady i zápory, i tady platí, že vás musí práce bavit. Ale nikdo po vás nechce noční, dlouhé trasy, každý den můžete být doma (úsměv).&nbsp;A co nějaké ty zápory, na co se v&nbsp;práci netěšíte?Když jsem začínal, říkal jsem si, jestli mě to u firmy, která dělá hlavně svoz odpadu bude bavit. Ne každý si může připadat dobře, že je popelář (úsměv). Ale mě to začalo bavit a nemám se za co stydět. Občas se divím, co lidé k&nbsp;popelnicím odloží, ale co – já rád uklidím, mám z&nbsp;toho dobrý pocit a díky tomu i práci. Také používáme pěkná auta. Dřív jsem řídil velký jeřáb, tento odtahový Mercedes je o něco menší, dobře se ovládá, takže vlastně mám práci ještě jednodušší. Na co bych si stěžoval?Děkujeme za rozhovor, přejeme hodně štěstí, a ať jste i nadále nejen ve své profesi spokojený!<img src="https://ave-cz.fra1.digitaloceanspaces.com/AVE_Kladno_Technika_9_9e052924fe.jpg" alt="AVE Kladno Technika-9.jpg" srcset="https://ave-cz.fra1.digitaloceanspaces.com/thumbnail_AVE_Kladno_Technika_9_9e052924fe.jpg 188w,https://ave-cz.fra1.digitaloceanspaces.com/small_AVE_Kladno_Technika_9_9e052924fe.jpg 500w,https://ave-cz.fra1.digitaloceanspaces.com/medium_AVE_Kladno_Technika_9_9e052924fe.jpg 750w,https://ave-cz.fra1.digitaloceanspaces.com/large_AVE_Kladno_Technika_9_9e052924fe.jpg 1000w," sizes="100vw">

Příběh zaměstnance z Ukrajiny

<span style="background-color:rgb(255,255,255);color:rgba(0,0,0,0.9);font-family:-apple-system, system-ui, BlinkMacSystemFont, &quot;Segoe UI&quot;, Roboto, &quot;Helvetica Neue&quot;, &quot;Fira Sans&quot;, Ubuntu, Oxygen, &quot;Oxygen Sans&quot;, Cantarell, &quot;Droid Sans&quot;, &quot;Apple Color Emoji&quot;, &quot;Segoe UI Emoji&quot;, &quot;Segoe UI Emoji&quot;, &quot;Segoe UI Symbol&quot;, &quot;Lucida Grande&quot;, Helvetica, Arial, sans-serif;">Compliance. Často skloňované slovo posledních cca dvou let. V&nbsp;AVE Compliance řešíme, máme Compliance komisi a její člen a ředitel právního oddělení Miloš Jiřík o tom všem povídá v&nbsp;nejnovějším dílu ze série podcastů o compliance, podnikatelské etice a řízení rizik od <a href="https://www.linkedin.com/company/fmvvse/">Fakulta mezinárodních vztahů /VŠE/</a><a href="https://podcasters.spotify.com/pod/show/lucieandreisova/episodes/Compliance-talk-4-Lucie-Andreisov--Milo-Jik-e2i5t0u">Compliance talk #4: Lucie Andreisová &amp; Miloš Jiřík, vydává Compliance talks at the Prague University of Economics and Business (spotify.com)</a>&nbsp;

Compliance

Za volant kuka vozu usedla Lenka Popeláková před pěti lety tak trochu náhodou: na doporučení známého se šla pozeptat, jestli by to pro ni vůbec mělo smysl. Dnes je respektovaným členem početného týmu pražské pobočky svozové firmy a „popelaření“ se stalo osudem celé rodině: do firmy zlákala svého manžela a pracuje zde i syn. A na to, že je vlastně Popelka, je také náležitě hrdá.Navíc letos usedla nejspíš jako první popelářka u nás – a kdoví, jestli ne v&nbsp;celé střední Evropě – do plně elektrického svozového automobilu, který firma AVE pořídila mezi vůbec prvními a na zkoušku, jak se osvědčí. Dojezd v&nbsp;městském provozu není takový problém, protože vystačí tak akorát na směnu, přes noc se akumulátory s&nbsp;rezervou nabijí „do plných“, takže šoférka může brzy ráno vyrazit do provozu.Vůz má rovněž své výhody z&nbsp;hlediska každodenního provozu. „Má pohodlnější pérování, je tichý a elektromotor zajišťuje skvělý záběr. A nemusím stát frontu na naftu, když se všichni ve firmě rozhodnou tankovat,“ přidává další výhodu spokojená řidička, která dokonce prozradila, že elektromobil byl její sen i v&nbsp;soukromém životě, nyní si ovšem užívá tichou a ekologickou jízdu i s&nbsp;kuka vozem.Ale jak se vlastně vůbec stane, že od pohledu jemná blondýnka usedne za volant kolosu o hmotnosti až 26 tun? Paní Popeláková nepřestává překvapovat: „Jsem vyučená automechanička, takže jsem si řidičák skupiny C musela udělat už na střední škole.“&nbsp;Co vás to jako dívku napadlo, studovat obor automechanik?Auta mě bavila od mládí, taťka je všeuměl a pořád se v&nbsp;něčem vrtal, k&nbsp;18. &nbsp;narozeninám nám poskládal auta, takže jsem měla k&nbsp;oboru vždy blízko. Bavily mě věci kolem motorů. Ovšem na autě si už raději nic neopravuji, mám to totiž zakázané (úsměv).Ale? To si říká o vysvětlení…Já si občas při opravě něco udělám. Bratrovi jsem sundávala pneumatiky z&nbsp;ráfku a ujela mi páka a trefila jsem se do obličeje. Takže mi současný manžel řekl, ať raději nic takového už nedělám.A po škole jste se profesi automechanika věnovala?Pracovala jsem u firem dodávajících náhradní díly do autoservisů, a proto se mi hodilo, že se v&nbsp;oboru orientuji. Původně jsem plánovala jít do nějaké dílny, práce měl lákala, ale zkrátka přišly jiné nabídky, pak mateřská… A když jsem hledala novou práci, známý mi doporučil jít k&nbsp;AVE jako řidička.I když jste řídila jen v&nbsp;autoškole? To chce trochu odvahy.Prostě jsem šla na pohovor, vyšlo to. Dali mi důvěru, týden mě zaučovali a vysvětlovali, v&nbsp;čem se liší jízda se svozovým autem, pozorovala jsem, jak funguje nástavba. A za týden se jelo do provozu!Bylo to těžké?Řidičák jsem dělala se&nbsp;spíš menším Ivekem, tady jsem dostala třínápravový kolos, který má dlouhý převis, zadní řiditelnou nápravu, a musíte si hlídat manévrování v&nbsp;zatáčkách. Ale šlo to (úsměv).Opět nezbývá než smeknout – řekla byste o sobě, že jste odvážná?Možná bude výstižnější tak trochu blázen (smích)? Ale je pravda, že jsem docela často mluvila o tom, že bych chtěla zkusit řídit tak velké auto, pak jsem o té myšlence zase pochybovala… Ale jakmile se objevila příležitosti u firmy AVE, řekla jsem si, že to musím zkusit, třeba už jinou šanci mít nebudu. A vidíte, jsem tady právě pět let.Jaké bylo vaše první svozové auto?Hned jsem dostala Mercedes! Ale zpočátku jsem byla nervózní, to se rozumí. Sedíte velmi vysoko, auto je velké a těžké. Na začátku mi pomáhal jeden kolega popelář, vždycky mě navigoval při couvání do nějakého úzkého prostoru.To se cení.Jednou mě nacpal do takové úzké cesty, já couvala až úplně na konec, oči navrch hlavy, a když jsme odtamtud odjížděli, tak mi říká: ,No vidíš, ani to nebolelo, většinu řidičů sem ani nedostanu!‘Tak když ani couvání nebyl problém, to vypadá, že jste se se vším vypořádala?Je to i díky tomu, že ve firmě máme moderní auta, která skvěle fungují, elektromobil disponuje dokonce třemi kamerami, velká zrcátka jsou všude, a kde je hodně těsno, ukáže kolega z&nbsp;posádky. Za směnu se po Praze hodně couvá, ale zvládnout se to dá. Starám se i o nástavbu, to jsem odkoukala z&nbsp;kamery, jak se s&nbsp;ní zachází, pravidelně se musí vyčistit a promazat. Není to složité, ale abych byla upřímná, vždycky se najde nějaký galantní spolupracovník, který se toho ujme (smích).A pak že ženy nemají v&nbsp;práci výhody! Ale vážně: říká se, že lidé u svozové služby při sobě drží, je to pravda?Vše je o lidech, a zvláště na větších pobočkách můžete najít lidi různého druhu, ale já jsem se zde v&nbsp;naprosté většině případů setkala jen s&nbsp;bezva chlapy, kteří rádi pomohou.Pracuje zde i manžel, není to spíš tím? Že si všechny hezky srovná…Kdepak, on nastoupil po mě, před tím byl dlouhá léta automechanikem, ale když viděl, jak si v&nbsp;práci libuji, rozhodl se, že se dá také k&nbsp;popelářům. My jsme vůbec taková popelářská rodina, manželův syn tady pracuje také.A ještě se jmenujete Popelákovi. Šéfové musejí být nadšení z&nbsp;tak loajální rodiny, která dělá popelářům doslova dobré jméno.Když jsem se vdala – to zde ještě manžel nepracoval – přišel kolega a velmi opatrně, aby ostatní neslyšeli, se ptá: ,Kluci říkali, že ses prý vdala a jmenuješ se… Já jsem to vlastně zapomněl, jak se jmenuješ?‘ Raději to nechtěl sám říct, protože byl přesvědčený, že je to fór. Říkám: Popeláková. A on se rozzářil: Tak oni nekecali.Jenže je tu ještě jedna důležitá věc, která vás odlišuje: asi jste první a nejspíš i jediná řidička elektrického kuka vozu v republice?Možná ano, mám k&nbsp;elektromobilitě blízko, zajímá mě už dlouho i u osobních aut. Při nákupu staršího vozu ovšem musí být člověk opatrnější kvůli stavu baterií, i když na to existuje diagnostika. Takže bych si přála, aby náš příští domácí automobil byl elektrický.I v&nbsp;tom jste široko daleko výjimka. Čili když přišel do firmy elektromobil, stoupla jste si první do řady?Myslím, že jsem hlavně vyjádřila nečekaně velké nadšení (smích). Pro jiného představuje takový vůz moc novinek najednou, další mají ohledně&nbsp;elektrického pohonu skepsi, u tohoto konkrétního vozu si například musíte zvyknout na pomalejší funkci nástavby.Ta ale nesouvisí s&nbsp;elektrickým pohonem, nebo ano?Ne, je to taková konstrukce. Ale já už jsem si zvykla, že to pomalu zpracovává papírový odpad, a posádka proto musí u každého kontejneru trávit o něco více času. Ve výsledku to tolik nevadí, protože naším hlavním limitem je dojezd, na ten se musí brát ohled.Jaký je tedy dojezd, asi nejdůležitější údaj elektrických vozů?Kdyby se s&nbsp;autem jen jezdilo, ujelo by 200 kilometrů, což pro kuka vozy stačí bohatě. Jenže hodně energie si bere právě nástavba, čímž omezuje celkový dojezd, a to třeba i na půlku. Stává se, že dojíždím zpět s&nbsp;osmi, deseti procenty v&nbsp;akumulátorech. I na to si musí řidič zvyknout, protože to zní děsivě, ale když víte, že v&nbsp;cíli můžete nabíjet, je to vlastně využití dané techniky naplno. Ze začátku, než jsem tuto vlastnost elektromobilů přijala, jsem stresovala dispečera, že pár posledních popelnic už raději nevyvezu, ať přijede jiná posádka. Ale ukázalo se, že trasa je vybraná dobře a zvládáme to.Protože nabíjíte přes noc nabíječkou s&nbsp;menším výkonem, tak akumulátoru tak velké vybíjení navíc tolik nevadí…A i když je skoro prázdný, stihne se do rána nabít do plna. Navíc nemusím stát frontu na naftu, když se kolegové ve firmě rozhodnou tankovat na naší interní čerpací stanici!&nbsp;Takže až po Praze potkáte nečekaně tiché a bezemisní popelářské auto v&nbsp;barvách české firmy AVE, nezapomeňte se podívat, kdo šoféruje: křehká dáma, která má pro strach uděláno, miluje elektromobily a svoji profesi si nese ve jménu.<figure class="image"><img src="https://ave-cz.fra1.digitaloceanspaces.com/Lenka_Popelakova_AVE_9_2351x1323_6ee9419c85.jpg"></figure>

V Praze sváží odpad skutečná Popelka

&nbsp;Patnáct let s&nbsp;velkým nákladním vozem, který po většinu času táhne ještě přívěs, není žádný med, ale zkušený šofér Petr Vakeš má svoji práci rád. „Dříve jsem jezdil se sklápěcím návěsem u soukromé firmy. Práce mě tam také bavila, ale musel jsem chodit do práce i o víkendech a to už nebylo možné. Začal jsem s rekonstrukcí domu a soboty a neděle jsem potřeboval trávit na stavbě.“Petr Vakeš pracuje na plzeňské pobočce české firmy AVE, která se řadí k&nbsp;největším specialistům na hospodaření s&nbsp;odpady u nás. Provozuje velkou flotilu nákladních a speciálních vozů, velkou část tvoří klasická popelářská vozidla. Pan Vakeš ale jezdí delší trasy, navíc s&nbsp;mnohem těžší soupravou.Má jízda s&nbsp;takovým kontejnerovou soupravou nějaká specifika?Jízda s&nbsp;kontejnerovým vozem nepředstavuje žádný problém, kdo umí s&nbsp;nákladními auty, rychle si zvykne. Místo návěsu jezdím s&nbsp;přívěsem, chce to trochu jinou techniku, a také si člověk musí hlídat, když je převážený kontejner naložený, protože je auto těžké a kontejner je vysoko. Ale to patří ke každé práci řidiče, že musí brát ohled na náklad. Mě to baví.Co vozíte nejčastěji?Plast, papír, odpad od firemních zákazníků, prostě co je potřeba. Jednak jezdím mezi našimi sklady odpadů na třídicí linku, jednak svážím odpad od zákazníků. Práce je stále hodně, ale ještě tak, aby se dala rozumně zvládnout. A mám radost, že pracuji v&nbsp;oboru, který je spojený s&nbsp;úklidem. Díky naší práci není kolem nepořádek, což je pro mě důležité.Obor zaměřený na&nbsp;úklid si vás získal?Rozhodně. Teď jsem byl na dovolené v&nbsp;Egyptě a je nepředstavitelné, jaký tam je nepořádek. Člověk vidí ty krásné fotky v&nbsp;katalogu, moře, slunce, ale na každém rohu jsou odpadky. Tady pořád všichni nadávají, ale můžeme být rádi, jak to u nás vypadá. Jsem rád, že k&nbsp;tomu můžu přispět, už jen proto, že jsem místní.Máte blízko do práce?To je jedna ze zásadních výhod AVE, protože má pobočky v&nbsp;řadě měst, a tak nejen já, ale i kolegové máme většinou blízko do práce. Nemusíte tak brzo vstávat, složitě dojíždět. Já třeba jezdím do práce na kole.Vypadá to, že vám nic nechybí…Ale to víte, že každá práce má svůj rub i líc, ale já si nestěžuji. Rekonstrukci domu mám dávno za sebou, hypotéku splacenou, jezdím Mercedesem a o víkendu mám volno, co víc si přát (smích)? Velkou výhodou v&nbsp;práci je, že jakmile mám splněno, mohu jít domů s&nbsp;čistou hlavou. Dostanu každé ráno přehled úkolů, někdy si můžu podle svého upravit trasu, aby vše dobře navazovalo. Někteří mají rádi kolektiv, tak dávají přednost jízdě se závozníky, mě vyhovuje, že jezdím sám a mám klid.&nbsp;Takže byste známému práci u AVE v&nbsp;Plzni doporučil?Rozhodně ano. Jsou tu dobré platové podmínky a peníze máte na účtu včas. Za 16 let, co tu pracuji, se nestalo, že by se výplata zpozdila, to spíše dorazí dřív. Kdo ve firmě chce, může si navíc o víkendech přivydělat, já jdu raději za zábavou!Tak ještě představte svůj služební vůz, když jste si tak liboval, že je to Mercedes.Začínal jsem tady rovnou na Mercedesu a teď se těším, že dostanu nový Arocs, technika se u AVE docela rychle obnovuje. Ale i stávající model, i když má za sebou dlouhý provoz, je stále výborné auto, můžete se na něj spolehnout. Jezdí bez poruch, stačí mu běžný servis. Můj vůz je třínápravový, z&nbsp;toho obě zadní jsou poháněné, a proto vyjede každý kopec, i když vezu náklad a napadne sníh. Takže ani zima není problém.&nbsp;<figure class="image"><img src="https://ave-cz.fra1.digitaloceanspaces.com/AVE_Plzen_Petr_Vakes_5_bca756a1aa.jpg"></figure>Petr Vakeš si nemůže nákladní Mercedes vynachválit: „Je spolehlivý, takže se nezdržuji v&nbsp;servisu, a slouží skvěle v&nbsp;létě v&nbsp;zimě.“&nbsp;&nbsp;

„Jezdím Mercedesem a o víkendu mám volno, co víc si přát?“

&nbsp;Čtyři roky pracovala paní Künzlová jako ošetřovatelka exotických zvířat v&nbsp;zoologické zahradě, poté nastoupila na deset let k české&nbsp;dostihové legendě&nbsp;Josefu Váňovi. „Zde jsem působila jako pracovní jezdec dostihových koní,“ říká s&nbsp;úsměvem energická žena, čímž u nejednoho muže umí vyvolat obdivně zdvižené obočí.Co to obnášelo? „Kompletní péči o šest až osm závodních koní, od stáje až po pravidelné tréninkové jízdy.“ A aby bylo jasno, tito špičkoví koně jsou něco jako exkluzivní závodní vozy, potřebují a také dostávají to nejlepší, zdatné jezdce a odborné ošetřování. „Však také mohou stát třeba i osm milionů korun,“ neopouští dobrá nálada paní Künzlovou.Jenže ona přesto vyměnila sedlo plnokrevníků za zcela jinou práci.Co vás vlastně vedlo ke změně zaměstnání?Zkrátka jsem se rozhodla najít nové místo, stáje se těžko dávaly dohromady s&nbsp;rodinou, hledala jsem i lepší výdělek. A od současného kolegy, který do stájí jezdil, jsem dostala tip na místo řidičky u místní, plzeňské pobočky firmy AVE. Věnuje se odpadovému hospodářství, ale třeba i péči o zeleň podél cest. Rychle jsme se domluvili a už tady pracuji téměř čtyři roky.&nbsp;Tak to byla ale velká proměna…Na jednu stranu ano, ale já se ráda učím nové věci celý život, takže jsem si řekla, že si rozšířím obzory. Důležité pro mě bylo, že u AVE máte pestrou práci a jste neustále venku. Jednou čistíme dopravní značení, jindy probíhá údržba příkopů a odtokových kanálů podél silnic, patří sem i péče o zeleň.&nbsp;Kde všude vás můžeme potkat?To je další výhoda práce na plzeňské pobočce AVE, jezdíme po celém kraji. Někdy vyrazíme až na Šumavu, do Železné Rudy nebo na Folmavu, a to mám ráda. Nedokázala bych sedět na jednom místě někde zavřená, to je jedno, jestli jde o továrnu nebo obchod, já potřebuji akci. Navíc se díky AVE podívám na místa, která jsem chtěla poznat, ale neměla jsem zatím příležitost.Takže se rozhodně nenudíte…To určitě ne, práce je dost, ale dá se dobře zvládnout. Jsme tu dobrá parta a vycházíme si vstříc, až jsem byla překvapená, jak se ke mně kolegové hned od počátku hezky chovali a se vším mi pomohli. Dokonce jsem se tu naučila zacházet i s&nbsp;motorovou pilou, čímž jsem překvapila sebe sama. Mám z&nbsp;ní stále respekt, což je myslím namístě, ale když je potřeba odstranit větev, aby nepřekážela na silnici, jde to raz dva.Ale vaše pozice je vlastně řidička, že ano?Ano, mám řidičský průkaz skupiny B a jezdím s&nbsp;dodávkovým vozem. Pro mě je akorát tak velký, vezu s&nbsp;sebou kolegy z party, v&nbsp;úložném prostoru máme vše potřebné. Ale když se řekne profese řidič, může to mít hodně podob. Někomu vyhovuje mít svůj klid a sedět celou směnu za volantem, vlastně i takové možnosti u nás ve firmě jsou. Já ale mám raději pestrou náplň, chvíli řídit, pak být venku na vzduchu, takže jsem na své pozici spokojená.Pracujete zde už čtyři roky, tak to je asi nejlepší důkaz…Důvod měnit práci nemám už jen kvůli solidní výplatě, která chodí pravidelně, a hlavně včas, hned na začátku měsíce. Navíc mohu říct, že se do práce těším, a to je asi nejdůležitější.<img src="https://ave-cz.fra1.digitaloceanspaces.com/AVE_Kunzlova_foto_2351x1323_Mafra_26fd78f12d.jpg">Monika Künzlová má ráda nové výzvy. „Jsme tu dobrá parta a vycházíme si vstříc. Dokonce jsem se tu naučila zacházet i s&nbsp;motorovou pilou,“ směje se.

„Změnila jsem zaměstnání a překvapila sama sebe“

Je to naše první zkušenost s&nbsp;podcastem a děkujeme Katce, že se rozhovoru zhostila tak dobře. Nelisa je pracovní portál, který propojuje svět technologií s kariérním poradenstvím. Pomáhá uchazečům najít svou vysněnou práci a firmám své ideální zaměstnance.&nbsp;V&nbsp;rozhovoru se dozvíte vše o AVE, našich hodnotách, našem fungování i budoucím směřování. Zjistíte také, jak nabíráme nové zaměstnance, jak využíváme jejich potenciál a co vše děláme pro vzájemnou spokojenost.Rozhovor si můžete poslechnout <a href="https://www.buzzsprout.com/1976620/12479358-katerina-strnadova-potencial-zamestnancu-vyuzivame-naplno">ZDE</a>.&nbsp;

Podcast Nelisa: Rozhovor s HR ředitelkou Kateřinou Strnadovou z AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.